MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Středa 27. května 2020

Valašský bál v Zubří

Valašský bál v Zubří má již svoji tradici. Jeho hosté vědí, že se tam kromě obvyklého "bálování” vždycky děje ještě něco navíc. (Ještě prozradíme, že Zubří je rodnou obcí předsedy našeho Folklorního sdružení ČR). V duchu této tradice proběhl v lednu i letošní bál. Jen těch souborových autobusů kolem Domu kultury bylo méně. Ale to je jev obecný a navíc tentýž den uspořádali svůj bál také soubory z blízkého Valašského Meziříčí.

Vstoupíme do vestibulu a všemi smysly vnímáme pohodovou atmosféru. Dominují vjemy čichové. U skleničky slivovice - vůně i chuť prozradily její původ v kraji meruněk - se sejdou kamarádi, kteří se již dlouho neviděli, ale i ti, co se vidí obden, aby ztvrdili zdraví na celý rok. Shora, z prvního patra, se k tomu přimísila vůně všemi opěvovaného guláše. Ale i naše oči se potěší. Zálibně spočinou na krojovaných, kterých je tu dnes většina. Znalec rozezná několik lokálních typů valašského kroje i hosty ze Slovácka, Hané, Slovenska i Rakouska. Jen hosté z Polska prý kdesi cestou uvízli. Pozdravíme se se známými osobnostmi valašského i celostátního folklorního hnutí (přítomen byl i předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica), s panem starostou a také s dr. Františkem Kovářem (bývalý pracovník MŠMT ČR), který se vůbec netváří oficiálně a k našim akcím jaksi patří. Ale to už se ztišíme, neboť začíná předtančení. Představí se nám domácí soubor Beskyd a s radostí zjišťujeme, že soubor se obohatil o novou mladou muziku, a dodejme, že o muziku velmi perspektivní. Totéž platí o temperamentním dětském souboru, jehož ogarské hry se líbily nejvíce. Brzy po předtančení následovaly krátké projevy představitelů Folklorního sdružení ČR a potlesk přivítaly dvě osobnosti valašské kultury, pana učitele a školního inspektora Jaroslava Wachtla, jinak věhlasného primáše nejméně tří cimbálovek a pilného dopisovatele našeho časopisu Folklor, který se letos v plné svěžesti dožívá pětaosmdesáti let, a spolu s ním i přece jen o nějaký rok mladšího Jiřího Perutku, choreografa a znalce folkloru jižního Valašska a doposud skvělého, stylového tanečníka. Přejali vyznamenání i závazek další tvůrčí práce. Potom už do konce bálu dominovala muzika, zpěv a tanec na domácí notu. A to je dobře.

Jaroslav Štika

Diskusní fórum čtenářů

(prozatím 1 názor)
Honza18.09.2001 v 17:17
Díky za hezký článek.

Zveřejněno 08.03.2001